úterý 31. srpna 2010
"Origo byl článek punkblokován na 720cítce

Léto, slunce, pohoda a je toho tolik co podniknout. Chvíli přemýšlení kam bych si o víkendu zajel. Na ksichtí-knížce klikne zpráva od Ice: „Geis, Špičák, Lipno co ty na to chlape???“. Zjišťuji možnosti páteční dovolené a nakonec musím Gaisu prominout.

Nejmladší člen firmy je nejmladší člen a když mají všichni dovču tak kdo bude hlídat hrad a zvedat strašně naléhavý founy. Nu přeci já. Ale Špičák a Lipno to je moje. Plácání se v práci uplyne jako voda. Popřemýšlím trasy přejezdu na Šumavu a rozhoduju výjezd v sobotu ráno. Večerní vedro bych nepřežil a k tomu i ta cesta bude krásně prázdna. Velím tedy zabalit a připravit na ráno. No připravit, ještě se mi tu válí taška s hadrama z minulýho víkendu, tak to jenom proberu zda něco nechybí, zábavnější kousky házím rovnou do pračky a nahrazuju čistejma, teda někdy sem strašný prase :). Ještě si stíhám koupit redukci z Ipodu do rádia, protože frekvenci UNO a jiný fláky už nikdy víc….porádnej muziky je nám treba.


Ráno vstávačka, naskládat Morewooda do fábky a může se vyjet. Chvilku zápasím s navigací, teda těch Špičáků je po republice nějak moc, nakonec to trefuju, pouštím brzdu, ladím plyn a jede se. Dvě hodinky jízda jen to hvízdne a jsem pod lanem. Ice ani Humana nikde nevidím, ale co snad je někde trefím na laně. Přehrábnu věci, nějak je na sebe poupravím a můžu zaběhnout pro celodenní lítačku. Z pár chvil se usazuju na laně a frčím si to na první jízdu. I když jsem tu už jednou byl, tak stejně při cestě up nastudovávám trať. Z lana je vidět kousek klopenek Black Friday i Forest Virgin a přezpotočák ke konci všech tratí.

Na horní stanici se snažím trošku rozvičit, nějak to mám zažitý z orienťáku a vím že to fakt funguje, takže levá dva, tři. Skočim do pedálu a rozjíždím to na Black Friday. Na drop, do klopny, trochu urychlíme, menší jump tam už to znám ten pěkně přitlumíme čeká mě klopna ta mě vystřelí na delší lavici, ta není zas tak moc šejpnutá chce to rychlost a tu mám. Skok a zkouším i zakvedlat s řidítkama, no nic moc málem jsem se netrefil předkem na dopad a po zbytek pojezdu už nic takovýho nezkouším, ještě bych zaměstnal místní horskou a to fuck ne. 
 Takže dál na odbočku k easy line. No easy, začátek ještě ujde ale po prvních dvou klopenkách se dostáváte na levou stranu lesa a tam je to hodně rozbitý. Na třech metrech velký šutry vedle sebe mezi nima zaříznutá mezera přesně na bike, pak další volný šutry a hned klopka s wallem. Máte dvě možnosti buď to skočit a dostat se až k wallu , což jsem skusil a hořce zaplakal, nebo dupnout na brzdy a pomaloučku polehoučku projet škvíru hlídat pedály a spustit se na wall. Dál už je to paráda, minule jsem se v dešti trápil mezi stromečkama a na lávkách. Dneska je to sice celý v prachu ale neskutečná zábava.
 Klopenka za klopenkou, dolejc wallride, z něho náběh na skok, další dva dřevěný skoky, v lese sklopka, lávečky, dropíky a náskoky. Prostě plno možností kde se člobrda jako já může zrakvit. Přezpotočák zatím nedám, na ten se fakt zatím bojím. Zato dole v lese beru nájezd na step up, něho drop down, rychlost nekutečná, zářez protlumit a hop na čtyři velký lavice. První trochu nedolítám a hrábnu trochu zadkem, tak to na další trochu víc pustím, malinko jí přelítnu ou teda tudy cesta nevede, dopad trochu na placku ale ještě to zvládám a zbytek radši do pohodu. No a pak už jen dojezd k lanu.


Na laně zkouším Icův phone, ale volaný účastník je nedostupný, no nic ta to dávám zatím sám, snad se najdou. Najíždím si na Forest Virgin, už nebudu unavovat opisem a rovnou řeknu že je hodně podobná Black Friday, na hodně místech se s ní kříží a dá se tak motat hodně variant pojezdu a jen tak se Vám to za den nomrzí. Je pravda, že lesní pasáže jsou fakt hodně rozbitý, některý i hodně vybržděný a pokud bych měl jít v kamenech na hubu tak už bych asi nevstal. Na druhou stranu je to dobře, aspoň se to člověk trochu naučí a nebude brblat na ještě drsnějších tratích. Po třetí jízdě konečně potkávám Icíka, třesu si prackou s Humanem a začíná se jezdit na úplně jinej level. Hlavně Human si to dává neskutečně a držet se jich je zázrak něž umění. V jedný pasáži kde se kříží lajny jsou za sebou tři hodně utažený klopky a nájezd na dřevěnou překážku, která by se ve slušný rychlosti dala celá skočit. Human to tam posadí, prolítne klopny, prach a hlína stříká kolem, v neskutečný rychlosti nalítne na dřeva, odraz a dává to jedním vrzem. Tohle se fakt musí vidět na vlastní oči, v průběhu dne si to hází ještě třikrát, takže je vidět že náhodný to vůbec není a je ho skill je pro mě zatím v nedohlednejch výšinách.


Aspoň že jsou tu haldy němčourů a aspoň s nima se můžu směle měřit. No měřit, v průběhu dne jsem natolik naspeedovanej, že na lavicích dole si hodně věřím a snažím se je dávat co nejvíc. A když si Duchna věří tak to vždycky dopadne špatně. Step up a drop trochu přeháním a strašně to tam cpu a na zářezu chytám neúměrně velkou rychlost. První lavice na krásu, druhá taky, třetí strašně na koně nestíhám krotit rychlost, do poslední jdu v plný palbě přelítávám její dopad snad o jeden a půl metru, dopadnu na placáka (strašná morda) a snažím se to ustát. No neustojím, ani nemám šanci, chvíli se držím řidítek, pak už tam žádný řidítka nejsou a já si to letím pěkně do borůvčí. Zbírám se teda hodně pomalu, chvilku pobírám myšlenky a počítám ztráty. Teda je to divný ale až na odřenej loket a nožičku mě nic není. Divný, hrozně divný, jdu si pro kolo a i to přežilo. No klika neskutečná, já v pohodě, bike v pohodě, na helmě zářez od šutrů a jinak nic. Vycházím z toho hodně lacino. Jenže kdo nepadá nezrychlí!!!.
Další jízdy do toho už nejdu zase tak po hlavě, ale pár koníků se na lavicích ještě urodilo. Aspoň nějakej trick umím, jůůůů. Když to popisuju Humanovi tak od tý doby jezdí na lavicích za mnou že to chce vidět znova, ale kdepak nic nebude. Po zbytek dne okupujeme kopec, přilehlá restaurační zařízení a zkoušíme najíždět přezpotočák. Jak říká ICE , tenhle skok musí padnout. První si ho dává Human a vypadá to nějak podezřele easy. V jedný chvíli už to tedy nevydržím zadupu do pedálů, pošlu ho tam a v letu hned vím že jsem krátkej. Táhnu bika ze všech sil a nakonec dopadám jakž takž na dopad. Němčouři co mě pozorujou se m mírně chechtaj a že prej I’am too short, mu dám zmetkovi too short, hned bych ho umlátil jeho červenou TR450tkou :). Zase je to jeden z mála Germánů co tu dneska líta na kole co pod sebou nemá jen jako zlacenej řetízkáč a po tom co vidím jak to skáče on tak jsem fakt byl hodně krátkej. V průběhu dne si to střihnu ještě párkrát a je to nakonec hodně easy (hlavně je odpal dobře postavenej takže i pako jako já si může myslet jakej je bůh že si to dá).


V odpoledním čase už malinko nemůžu a tak tahám zrcadlovku a jdeme fotit . Zatím to moc nejde a spíš fotím hodně z ruky než aby z to šly i použitelný fotky. Fotím par lavic, dropík a nakonec se usazuju na profláklým skloněným wallridu. Vylezu si na něj abych měl co nejlepší fotky a fotím všechny co projedou. Ice, Human a další partička lidí poletují tak aby měli na fotce co nejlepší kreaci, nechají si ukázat výsledek a že prej ještě ne to není ono a vyfoť to takhle a takhle a do toho přilítne člobrda přímo proti mně a málem mě sejme. A to jsem byl až úplně na hoře nad pletivem tak abych nepřekážel. Uviděl mě na poslední chvíli, stačim cvaknout spoušť a zdrhám z dráhy jeho letu. I kdybych tam nebyl tak se rozseká, celý si to dal možná 5–10 cm od horní hrany wallridu, v pozici kdy přestává fungovat gyro efekt a ve chvíli kdy ho cvakám se už stejně připravuje vystoupit, sklouzává na druhou stranu wallam, zachytává dresem o hranu a zůstává vyset. Sundáme ho z překážky, nic se mu nestalo a tlemí se když mu ukazuju jeho počin na fotce.
Malinko odřený žebra a větší menší stress že to mohlo skončit i jinak. Ukončujeme focení, cvaknu ještě pár lidí na přezpotočáku a jdu si užít posledních pár jízd než mě ukliděj lanovku. Po skončení 30ti kilometrového ježdění si skočím na večeřičku, trochu opláchnu kolo jen aby se neřeklo, nu a někdy kolem jedenáctý si jdu ustlat do fobie. Jo v ní se spí úplná lahoda. Ráno raníčko se totiž vstává brzičko, na Lipno je dlouhá cesta, lemovaná stromama.

Takže neděle ráno, uááááá vyspinkanej do růžova, jen ty čočky si narvat do očí ve zpětným zrcátku to je hroznej boj. Sedáme do aut, kluci mají vybitou navigaci tak jedou za mnou. Z cesty plyne jen to, že lesní zvířátka nemají půd sebezáchovy a vklidu se vrhnou pod kola aut. Nakonec si to srneček rozmyslel a prý jsem mu asi o pět cenťáků uhnul. Ještě že tak, protože už nebylo kam s autem uhnout a sestřelit se mi ho nechtělo. A ještě jsem jel moc v rally modu, ale to nedokážu posoudit, he he :)


Na Lipně, počasí jak v peci. Slunce pálí a stín nikde. Human mě ještě ladí vidlici, když já na ty točítka moc nejsem a znám jen polohu ano/ne, dá/nedá. Takže po jeho zákroku vidlice dá o trochu víc. Kupujeme permice a zatím jsme tu jen my tři. Komu by se taky chtělo v takovýhle výhni. Lipno každej zná, je to krásně jezdivý, jen ty klopenky mě dělají problém. Dostávám od kluků průpravu jak to tam poslat. Takže zkouším občas klopku přelítnu a někdy mě to tak rozhodí že se srovnám třeba až v půlce trati. Human jezdí furt za mnou že se mu strašně líbí jak se s tím seru a dělá si ze mě prdel hajzlík :).

Odpoledne mě odcházej ruce, dokonce i puchejřík se vybarvuje a jezdím hodně na zapřenou. Podobně jsou na tom i kuci, tejpujeme ruce jak se jenom dá, Ice si srovnává prstík co si poladil v Gaisu a i Humanovi malinko dochází, skorem jak válečný veteráni. Kolem čtvrtý už to fakt jezdím jen na autopilota a nevracej se mi prsty z brzd. Takže konec tvá máňa, dáme si obědovečeří naházíme bordel do aut a mizíme. Zkouším si novou cestu z Lipna do Prahy přez Písek a za dvě a půl hodky jsem doma. Víkend končí a byl moc supa, ještě že to kolo mám. Takže příště zas !!!

Fotos na Pinkbiku.

Vítame staré i nové známé

Moje Motto: Všechno v životě se dá okecat.

MASAKRÓZNÍ KOMIX
RYCHLÉ DŽÍPY
jako malej jsem kvůli němu kradl tatíkovi Peláč

Jen co bude možnost sťehuju se do Vancouveru, skorem bych jel hned :))

Trochu starší bikový videjko z TOČNÝ ale furt mě nepřestává bavit.

Kdo chce umět jezdit na XC musí bejt i řádně natrénovanej tak jako maníci z NSMB

About Me

Duchna
Kolejní Flákač a Looser, zatím bez reálného pocitu pro co žít a kam směřovat.
Zobrazit celý můj profil

Štítky

Počítadlo