Duchnův Blog

RB IQ RACE Specka
Kladenský RB obchůdek poskládal a dodal mého oře ve specifikaci RACE plus pár mejch specialit. Kdy jsem si naporoučel bezdušové Schwalby Nobby Nic 2,25 , s přihlédnutím k mému stylu jízdy 180mm kotouč na předek (XT byly nedostatkovým zbožím tak mě tam RB Kladno hodilo XTRka) a vzhledem k mému pozadí jež je naučeno na značku fi'zi:k dostalo kolečko model Gobi. Zbytek Full XT včetně zapletených kol. Pružení X-Fusion O2 PVA na sedací části a FOX 32 FRL vidlice.
RB IQ BASE (test víkend)
Po prožitém víkendu s IQ ve specifikaci Base si nejdříve dovolím malé porovnání komponentů jež mě povozily. V rámci kola a jeho použití jako XC/Trail bike mě na BASE spec hodně a to opravdu hodně iritovala použitá vidlice Marzocchi 44 TST2, nejenže se nějak moc nesnaží, ale jezdce fakt naprosto nijak nepodrží. Pokud bych byl šetřivej typ a bral BASE tak je to první věc kterou bych ihned zaměnil za jinou. Při srovnání s doteď ježděnou RockShox Rebou Race je to nebe a dudy, nějak to jde poslední dobou s Marzzochi z kopce a to jsem na ně kdysi s Bomberkou nedal dopustit. Při dalším ježdění v ostřejším tempíčku mě malinko vadily SLX kotoučovky (menší vadnutí) s all 160mm kotoučema, s 180mm front by to asi bylo jinší kafíčko. Naprosto zklamalo použité obutí WTB WeirWolf s naprosto mamutím vzorkem a mamutím zrychlením. Rám a tlumič nehodnotím (viz recka RACE Spec). SLXko je v rámci ceny BASE modelu použitelné a kvalita je od Shimana jistá. Dál nemá smysl hodnotit, poježdění na BASU je príma, jenže pak dostanete do drápů RACE model a to začíná bejt jiný kafčo.

RB IQ RACE first Ride
Bike dorazil z linky RB. Dom nafouknu tlumič a vidly na pracovní tlak (v průběhu Alp se ukázalo že není vše tak jak píšou chytří chlapci z Foxu), nahodím moje již hodně oježděné kdysi dávno u Authoru zakoupené SPDéčka a můžu vyrazit na první vyjížďku. S kámošem z biker squad jsem se rozhodl dát výlet na mém tréningovém okruhu Praha/Brdy. Na začátek pohodovka o délce 55km. Ovšem to by nesmělo den předem vydatně pršet, to se pak Brdy mění v procházku bahením peklem. Pár prvních kilometrů bylo krásně sucho tlumič nastaven na propedál (pokud tomu jde tak říkat - páčka o jednu polohu dole než je full otevřený tlumič) a jelo se na pohodu. Dojmy vynikající, kolo jelo jak raketa, žádný náznaky propadání zadní stavby a přitom nádherná žehlička. Přišel první sjezdík, skorem polotrail, otevřu vše na full a šupajdím dolů. Kde to jde dávám menší dropy a občas si i něco skočím. Brzdy jsou zatím bez poskvrnky tak se krotím abych je hned první projížďkou neutavil. Dostavujou se pocity žehlící rakety kde není problém dát skorem cokoliv a přitom mít stále pocit naprosté kontroly. Sjezdík tedy OK, uvidíme co kolo ukáže v bordelu lesa. Jak už jsem podotkl bláto bylo takřka všude a bohužel jsme projeli místem s jílovitým podkladem jenž nám zalepilo kola a přidalo další kila k váze. Některé části úseku jsem bike musel nést, jelikož kola se už ani nedala protočit. Všechno to co jsem teď napsal slouží jako podklad k vykreslení jak kolo mohlo vypadat a taktéž souvisí s problémem jenž nastal po odbahnění. Jedem tedy dál a asi tak po kilometříku se ze zadní stavby začínají ozývat hodně škrábavě ostré zvuky. Pokouším se zjistit o co jde, ale přez zbytky bláta na zadní stavbě, kousek od čepů u středu a klik, nevidím na jádro problému. Zbytek tedy dojíždím hodně rozrušen, jelikož zvuky se stále ozývají a celková nálada je na bodu mrazu. Až doma po pročištění objevuji jádro pudla. V místě kde je střed a ohyb zadní stavby, je mezi rámem a zadní stavbou velmi málo místa (ovšem to je snad na každem fullu) no a do těchto míst se přimotal šutřík a jak kolo průží, dřel se o obě části. Stačilo tedy vypustit vzduch z tlumiče a skorem zlomit zadní stavbu na max a šutřík vypadl. Holt náhoda :-( , jednoduchá oprava a zkažená vyjížďka. Do té doby vše šlo jako na drátkách a k mé spokojenosti kde se i moje dravější já mohlo na dropech a kamenech vyblbnout a chrtí já to drtilo cestou tak jak je zvyklé na HT biku, ovšem v komfortu naprosto netušeném. Bike tedy splnil očekávání a po omytí, opětovném zprovoznění a menším prostříknutí čepů zadní stavby mohlo odjet na Alpen Tour.

RB IQ RACE at Saalbach/Hinterglem
Alpské kopce, traily a downhilly to jsou ta pravá místa pro jízdu na RB. Tato věta se pak naprosto potvrdila. V prvním dni Alpských zákoutí mě malinko potrápil držák bidonu, přední kotoučovka (stačilo přenastavit třmen a byla znovu OK), mírně zajímavé zvuky z čepů zadní stavby (u toho jsem málem psychicky zkolaboval) a již zmíněné nastavení tlaku v přední vidlici. Po domluvě s hlavním technikem týmu jsem prostříkl zadní čepy, mírně dotáhl a zvuk se již neobjevil. Foxka s tlakem z tabulek výrobce se mi ovšem vůbec nelíbila, byla velmi měkká a při jízdě na rozměklém podkladu směrem down měla opravdu velkou tendeci se propadat a posílat mě lopingem přez řidítka. Tudíž následovala menší úprava tlaku, kde jsem spíš než tabulce věřil svému pocitu při jízdě (pumpu na vidlici sebou voziti, lepší trailování mýti) a taky jsem mírně upravil odskok. V tlumiči jsem nechal přímo RBčkem doporučovaný tlak kolem 110 - 120 PSI plus dle pocitu z jízdy jsem tlak nechal na 120 PSI (vážím 75-78kg podle toho jak moc či málo lítám). Při denních porcích kilometrů kolem 50-60Km a nastoupaných v průměru 1800-2200m je RB naprosto ideálním bikem. Není to stoprocentní chrt, i přez opravdu tuhý rám a odezvu na záběr, při zdvizích 120mm/120mm to po něm ani nemůžu chtít. To co po něm chci je radost a hravost v terénu, při proplétání se technickými pasážemi a hlavně tu možnost zablbnout si v terením trailu a mírnějším downhillu (samo že skákat lávky a větší skoky by už asi technicky nevydržel). Všechno to co jsem tu vyjmenoval jsem taky doopravdy dostal a IQ si naprosto zamiloval. V půlce Alpen týdnu jsem opustil ještě s jedním maníkem zbytek týmu a jal se po zakoupení Fahr karty na lanovky objevovat krásy bikování směrem down. Naším cílem se stal Blue Line trail s lanovkou v nedalekem Hinterglemu s nápadem ještě si odskočit na X-line Trail se začátkem lanovky v Saalbachu (bohužel na ni byl zrovinka Ruhetag). Co mohu říci, sedlo dolů, pevnej posez a po hřebínku běkně dolů. Najezdili jsme kolem 45km trialu a sestoupali 5100m. Po nastudování všech zálůdností 3,4km dlouhého sešupu si to RBčko ke konci dne dávalo s prstem v nose. Kolo pevně sedělo, párkrát ve vypjatější chvíli podrželo a pružení i brzdy si hezky zapracovaly. Nikde jsem se nesetkal s žádnou problémovou partií kterou bych s technikou IQ nemohl zvládnout. Podvečer pak korunovalo potkání Michala Marošiho (novopečeného mistra ČR v downhillu) jenž právě podle mýho biku poznal z jaké že to země pocházíme, jinak bych ho asi přejel i když kámoš co ho zná z dřívějška (učil ho pít pivko na Lenina) něco málo ve stylu: "Mrkej to je Marosana", hlaholil.

RB IQ RACE verdikt
Vynikajícně postavený bike s jednočepou konstrukcí od RB mě prostřelil mozek bikovým zážitkem par excelanc na který budu vzpomínat ještě dlouho. Konstrukce ruku v ruce s designem a použitými komponenty dala vzniknout jedinečnému trail biku, který dokázal po stránce funkce a komfortu vytěžit maximum z jednočepového závěsu. S vysokou tuhostí, kvalitní odezvou na záběr pedálů, lehkostí či snad hravostí jízdy a zároveň perfektní účinnosti odpružení v trailovém podnebí Alpského Revíru. S RB pak dostávate punc jedinečnosti a nemalé hrdosti na MADE IN CZECH.